Každý pacient potřebuje individuální léčbu

PharmDr. Irena Murínová, Ph.D. nastoupila letos v dubnu do Oblastní nemocnice Kladno na pozici klinické farmaceutky. V rozhovoru přibližuje svou profesní cestu, vysvětluje roli klinického farmaceuta v nemocniční péči a popisuje, jak může správně nastavená farmakoterapie přispět k bezpečnosti a kvalitě léčby pacientů.

Od farmacie ke klinické farmacii

Mohla byste stručně představit svou profesní cestu a co Vás přivedlo ke klinické farmacii?

Na studium farmacie mě nasměroval ředitel našeho domažlického gymnázia a zároveň výtečný chemikář Mgr. Jaroslav Tobiáš. Původně jsem si ale myslela, že se budu věnovat spíše vývoji a výzkumu léčiv.

Ve čtvrtém ročníku jsem si však ze zvědavosti zapsala nepovinný obor klinická farmacie — a právě ten rozhodl o mé další profesní cestě. Součástí studia byly i návštěvy Fakultní nemocnice v Hradci Králové, kde jsme s lékaři přímo u lůžka pacientů diskutovali o tom, jak léčiva fungují a jak je správně a bezpečně nastavit konkrétnímu člověku.

Fascinovalo mě propojení farmakologie s reálnou péčí o pacienta a možnost být součástí mezioborového týmu. V tu chvíli jsem věděla, že právě tomu se chci věnovat.

Když jsem ale v roce 2006 promovala, klinická farmacie v dnešní podobě u nás prakticky neexistovala. Nebyla oddělení ani zavedená klinická pracoviště. Přesto jsem věřila, že si tento obor své místo v českém zdravotnictví najde. Nastoupila jsem proto do nemocniční lékárny Fakultní Thomayerovy nemocnice a od začátku se snažila dostat co nejblíže ke klinické práci a k pacientům.

Zlom přišel v roce 2009, kdy si primářka geriatrického oddělení MUDr. Ivana Doleželová přála mít klinického farmaceuta přímo ve svém týmu. Díky tomu jsem mohla začít naplno pracovat v oboru, který mě tolik oslovil. Dodnes velmi ráda vzpomínám na naše odborné diskuse i na otevřenost, s jakou byla klinická farmacie na geriatrickém oddělení přijata.

Dalším důležitým milníkem byl rok 2012, kdy jsem dostala nabídku založit Oddělení klinické farmacie v ÚVN Praha. Byla to velká profesní výzva i potvrzení, že klinická farmacie má v moderní medicíně své pevné místo.

Co Vás na oboru klinické farmacie dlouhodobě nejvíce přitahuje?

Na klinické farmacii mě dlouhodobě nejvíce přitahuje její pestrost a dynamika. Každý den přináší jiné situace a jiné pacientské příběhy.

Dopoledne například řešíte, jak správně nastavit antibiotickou léčbu u septického pacienta na dialýze, a odpoledne přemýšlíte, jak co nejvíce ulevit člověku v paliativní péči. Jsou to úplně odlišné situace, které vyžadují jiné uvažování, priority i citlivost.

Krása klinické farmacie spočívá také v tom, že jde o konziliární a mezioborový obor. Základem je komunikace a spolupráce. Baví mě diskutovat s lékaři a lékařkami, společně hledat nejlepší řešení pro konkrétního pacienta a vzájemně si rozšiřovat pohled na léčbu.

Právě propojení odbornosti, týmové práce a individuálního přístupu k pacientovi mě na oboru stále naplňuje.

Proč si vybrala ON Kladno

Co rozhodlo o Vašem nástupu právě do Oblastní nemocnice Kladno a jaké byly Vaše první dojmy?

Po čtrnácti letech v ÚVN jsem cítila, že nastal čas na profesní změnu. Od bývalé klinické farmaceutky ON Kladno Zuzky Vašířové jsem věděla, že zde hledají člověka na tuto pozici.

Definitivní impuls přišel letos v lednu na konferenci Colours of Sepsi v Ostravě, kde jsem se potkala s místním primářem ARO MUDr. Lukášem Rokosem.

Následovalo setkání s náměstkem MUDr. Milanem Náprstkem, ze kterého jsem vnímala silný tah na branku nemocnici dále odborně rozvíjet a otevřenost moderní medicíně. Říkala jsem si, že „tady bych si to uměla představit“.

Velmi důležitý byl pro mě pocit, že zde vnímají klinickou farmacii jako smysluplnou součást moderní péče. A pak už šlo všechno poměrně rychle a od 1. dubna jsem nastoupila.

Od samého začátku zde vnímám velkou srdečnost a přátelskost kolegů — atmosféru, se kterou se člověk častěji setká spíše v menších městech než v Praze. Sama pocházím z Domažlic, takže je mi takové prostředí velmi blízké.

PharmDr. Irena Murínová, Ph.D. z oddělení klinické farmacie ON Kladno

Jak pomáhá klinický farmaceut pacientům

Jak byste popsala svou současnou roli v nemocnici a hlavní náplň práce klinického farmaceuta?

Rolí klinického farmaceuta je především pomáhat s co nejvhodnějším nastavením léčby tak, aby byla pro konkrétního pacienta účinná, bezpečná a zároveň smysluplná.

Pravidelně docházím na vybraná oddělení, kde s lékaři diskutujeme o výběru léčiv, jejich dávkování i vhodných kombinacích. Součástí mé práce je neustále přemýšlet nad tím, jak se jednotlivé léky v organismu chovají, zda mezi nimi nehrozí lékové interakce nebo zda se u pacienta neobjevují nežádoucí účinky související s léčbou.

Pro ostatní oddělení pak funguji jako konziliární specialista a nově jsem se zapojila také do práce paliativního týmu. Právě v paliativní péči je správné nastavení medikace mimořádně důležité, protože může výrazně ovlivnit kvalitu života pacienta v jeho velmi křehkém období.

Ideální je, když je klinický farmaceut součástí péče už od samotného začátku léčby a může s lékařem spolupracovat na nastavení optimální medikace i jejím průběžném vyhodnocování.

Velmi dobře je to vidět například u antibiotické léčby. Správně zvolená dávka, interval i způsob podání antibiotik jsou zásadní nejen pro úspěšnou léčbu konkrétního pacienta, ale i pro prevenci antibiotické rezistence, která dnes představuje významný celosvětový problém.

Každý pacient je přitom jiný — roli hraje věk, hmotnost, funkce ledvin, závažnost infekce i další okolnosti. Příliš nízká dávka může vést k nedostatečné léčbě a vzniku rezistence, příliš vysoká naopak zvyšuje riziko nežádoucích účinků.

I proto se v ON Kladno společně s mikrobiology a kolegyněmi v přípravě na specializaci z infekčního lékařství snažíme postupně budovat antibiotický tým a podporovat co nejodpovědnější přístup k antibiotické terapii.

Vedle přínosu pro samotného pacienta pak správně vedená farmakoterapie pomáhá i efektivnějšímu využívání prostředků zdravotního systému.

Součást moderní týmové péče

Jak byste tuto profesi vysvětlila pacientům – v čem konkrétně spočívá její přínos?

Dnešní medicína je týmová práce. O pacienta se už nestará jen lékař a zdravotní sestra, ale celý tým odborníků — fyzioterapeuti, nutriční terapeuti, sanitáři, psychologové a také klinický farmaceut. Každý z nich se dívá na péči trochu jiným pohledem a společně se snaží, aby léčba byla co nejúčinnější a zároveň bezpečná.

Úkolem klinického farmaceuta je především hlídat, aby léky pacientovi opravdu pomáhaly a zároveň mu zbytečně neškodily.

Moderní léčba je dnes velmi složitá. Mnoho pacientů užívá několik léků najednou a jejich kombinace mohou někdy způsobovat nežádoucí účinky nebo se navzájem ovlivňovat. Klinický farmaceut proto posuzuje, zda jsou léky správně zvolené, vhodně dávkované a bezpečné právě pro konkrétního člověka.

Velmi důležitá je tato role například u seniorů, pacientů s onemocněním ledvin, lidí na dialýze, u kriticky nemocných pacientů nebo u těch, kteří užívají větší množství léků současně. U těchto pacientů často neexistuje jedno univerzální řešení a léčbu je potřeba nastavovat individuálně.

Přínos klinické farmacie spočívá především ve zvýšení bezpečnosti léčby a v prevenci komplikací spojených s užíváním léků. Správně nastavená medikace může pacientům výrazně zlepšit kvalitu života, snížit riziko hospitalizací a často také pomoci zvládat léčbu s menší zátěží pro organismus.

„Každý pacient je jiný — a stejně individuální musí být i léčba.“

Když pacient užívá mnoho léků

S jakými situacemi nebo problémy se ve své praxi nejčastěji setkáváte?

V rámci lůžkové péče nejčastěji konzultuji dávkování antibiotik ve specifických klinických situacích, o kterých jsem se již zmiňovala. Antibiotika jsou navíc moje „srdcová“ oblast. Dotazy lékařů jsou ale velmi různorodé a týkají se prakticky všech skupin léčiv.

Velmi často také společně s lékaři řešíme pacienty s polyfarmakoterapií, tedy pacienty, kteří dlouhodobě užívají větší množství léků — typicky pět a více. S tím se setkáváme zejména u starších pacientů nebo u lidí s více chronickými onemocněními.

Naší snahou je medikaci co nejvíce zpřehlednit a racionalizovat. Zvažujeme, která léčiva jsou pro pacienta skutečně nezbytná, která slouží pouze k úlevě od konkrétních obtíží a která už naopak podle současných poznatků moderní medicíny nepřinášejí významný benefit.

Polyfarmakoterapie sama o sobě nemusí být špatně. V mnoha případech je kombinace více léků nezbytná a správně nastavená. Vyšší počet léčiv však může zvyšovat riziko nežádoucích účinků, lékových interakcí nebo komplikovat orientaci pacienta v léčbě.

Bezpečnější léčba od hospitalizace po operaci

Kde podle Vás klinický farmaceut nejvíce přispívá ke zlepšení a bezpečnosti péče o pacienta?

Jsem přesvědčena, že klinický farmaceut může významně přispět ke kvalitě a bezpečnosti péče prakticky na všech úrovních zdravotního systému — jak u hospitalizovaných pacientů, tak v ambulantní péči.

Velmi důležitá je i spolupráce při plánovaných operačních výkonech. Klinický farmaceut společně s lékaři posuzuje, které léky je před operací potřeba upravit nebo dočasně vysadit, aby se snížilo riziko komplikací během výkonu i po něm.

Součástí této spolupráce je také správné nastavení léčby bolesti a následné pooperační péče.

Ve výsledku jde vždy o totéž — aby léčba byla pro pacienta co nejbezpečnější, nejúčinnější a zároveň co nejlépe zvládnutelná v jeho konkrétní životní i zdravotní situaci.

Budoucnost klinické farmacie

Kam se podle Vás obor klinické farmacie v posledních letech posouvá a jaké trendy ho ovlivňují?

Obor klinické farmacie v České republice prošel v posledních letech výrazným rozvojem.

V roce 2023 ocenila Evropská společnost klinické farmacie aktuální stav i vizi české klinické farmacie a Českou republiku spolu se Slovinskem označila za jeden z příkladů úspěšného začlenění klinickofarmaceutické péče do zdravotního systému ve střední a východní Evropě.

Velmi pozitivně bylo hodnoceno zejména legislativní ukotvení klinické farmacie, dostupnost péče v nemocniční i ambulantní sféře, úhrada služeb klinického farmaceuta z veřejného zdravotního pojištění i propracovaný systém specializačního vzdělávání.

Dá se tedy říct, že se obor posouvá správným směrem.

V posledních letech se klinická farmacie stala přirozenější součástí zdravotní péče. Hlavní výzvou je spíše vytvářet podmínky pro její systematické, odborně ukotvené a rovnoměrně dostupné začlenění do zdravotnického systému.

Cílem do budoucna je, aby klinická farmacie byla vnímána jako běžná a standardní součást péče o pacienta — jak v nemocnicích, tak v ambulantní sféře.

Výuka, výzkum a klinická praxe

Věnujete se také výuce a odborné činnosti – co Vás na této části práce nejvíce baví?

Na výuce mě nejvíce baví práce se studenty a možnost sledovat, jak nad tématy přemýšlejí. Když jsou studenti zvídaví, aktivní a chtějí diskutovat, je to pro mě velká radost i energie do další práce.

Ráda také přednáším na odborných konferencích a vzdělávacích akcích. Baví mě sdílení zkušeností i odborné diskuse s kolegy napříč obory. V tomto směru jsem asi spíše extrovertní typ člověka a kontakt s publikem si užívám.

Pokud jde o odbornou a výzkumnou činnost, zajímají mě především témata, která mají přímý dopad do každodenní klinické praxe. Největší smysl pro mě mají projekty, jejichž výsledky mohou skutečně pomoci pacientům nebo zlepšit fungování péče v nemocnici.

Když výsledky výzkumu pomáhají pacientům

Co pro Vás znamená ocenění Kredbovy ceny a jak ho vnímáte ve své profesní dráze?

Ocenění Kredbovou cenou mě samozřejmě potěšilo, i když ho stále vnímám spíše s určitou pokorou a nadhledem.

Tato cena, kterou uděluje Společnost infekčního lékařství ČLS JEP za publikaci s nejvyšším impakt faktorem v oboru infektologie, je především oceněním týmové práce.

Společně s kolegy, doc. Martinem Šímou z Farmakologického ústavu 1. LF UK a VFN Praha a RNDr. Martinem Švidrnochem, Ph.D., z laboratoře Nemocnice Agel Nový Jičín se nám podařilo realizovat studii zaměřenou na monitoraci plazmatických koncentrací oxacilinu.

Ukázalo se, že u závažných infekcí může být pro pacienty výhodnější přechod od klasického bolusového podávání k prodlouženým nebo kontinuálním infuzím, které dokážou lépe udržet účinnou koncentraci antibiotika v organismu.

A právě to je pro mě na podobné práci nejcennější — když výsledky výzkumu nezůstávají jen „na papíře“, ale skutečně se promítají do každodenní péče o pacienty.

Klinický farmaceut není kontrolor, ale partner

Na co se v nové roli v Oblastní nemocnici Kladno nejvíce těšíte a co byste chtěla vzkázat kolegům či pacientům?

Do nové role v Oblastní nemocnici Kladno vstupuji s velkým respektem, ale zároveň i s radostí a očekáváním. Už od prvních setkání jsem zdejší prostředí i personál vnímala jako velmi vstřícné, otevřené a ochotné spolupracovat, což je pro práci klinického farmaceuta nesmírně důležité.

Nejvíce se těším právě na mezioborovou spolupráci a možnost společně s kolegy dál rozvíjet klinickou farmacii jako přirozenou součást péče o pacienty. Věřím, že otevřená komunikace a vzájemný respekt mezi jednotlivými profesemi mohou výrazně přispět ke kvalitě i bezpečnosti léčby.

Kolegům bych chtěla vzkázat, že klinický farmaceut není „kontrolor“, ale partner pro diskusi a spolupráci.

A pacientům bych přála, aby se nebáli ptát na svou léčbu a zajímali se o ni — dobře nastavená a srozumitelně vysvětlená medikace je totiž jedním ze základů kvalitní zdravotní péče.