Kladenská nemocnice se snaží o zformování ambulantního paliativního týmu

Během právě uplynulé soboty, která byla již druhou v říjnu, si svět připomněl Světový den hospiců a paliativní péče. Tato událost každoročně spojuje hospice a zařízení paliativní péče po celém světě. Vyhlašovatelem dne je Celosvětová aliance hospicové paliativní péče (Worldwide Hospice Palliative Care Alliance (WHPCA)). Letos uplynulo 10 let od chvíle, kdy Světová zdravotnická organizace (WHO) schválila jediné samostatné usnesení o paliativní péči, v němž vyzvala všechny země, aby „posilovaly paliativní péči jako součást komplexní péče v průběhu celého života.“ K tomuto dni se již tradičně připojuje Česká republika. Letos nepřímo také Oblastní nemocnice Kladno (ON Kladno), která v aktuální době pracuje na přípravách vytvoření ambulantního paliativního týmu. Ten by měl v rámci nemocnice zajišťovat odborné poradenství a služby pacientům, u nichž se přístupy paliativní péče jeví jako nanejvýš prospěšné.

Již 3. června letošního roku měli zdravotníci z řad lékařů i sester kladenské nemocnice možnost se účastnit zajímavého interního vzdělávacího semináře zaměřeného na paliativní péči a její optimální nastavení v rámci nemocničního provozu. Seminář lektoroval PhDr. Martin Loučka, zakladatel Centra paliativní péče, psycholog a odborný asistent na oddělení lékařské psychologie 3. lékařské fakulty UK se zahraničními zkušenostmi v oboru paliativní medicíny. Odbornou garantkou semináře za ON Kladno byla MUDr. Mgr. Jana Šeblová, Ph. D. z Centrálního a urgentního příjmu kladenské nemocnice, lékařka s dlouholetými zkušenostmi a se specializovanou působností v oborech urgentní medicíny a anesteziologie a resuscitace.

Ukazuje se, že paliativní péče je v kladenské nemocnici, stejně jako v jiných obdobných zdravotnických zařízeních tohoto typu, velmi potřebná. Na urgentní příjem se občas dostanou pacienti, jimž léčebné metody intenzivní medicíny již nedokáží přinést potřebný benefit v podobě vyléčení nebo významného zvýšení kvality života, třeba operací. Jde například o onkologické pacienty, u nichž se možnosti tzv. kurativní („léčebné“) medicíny vyčerpaly, ale přesto zdravotní péči nadále potřebují, ale již jinou, tzv. paliativní, neboli péči zaměřenou na kontrolu symptomů. Popisovaných pacientů navíc v průběhu času postupně přibývá. „Publikované odborné studie z poslední doby boří v obecné populaci zakořeněné mýty, že by snad paliativní péče měla zkracovat život. Naopak potvrzují, že paliativní péče pacientům přináší výrazné zvýšení kvality života a přeneseně pak také jejich rodinám,“ vysvětluje MUDr. Mgr. Jana Šeblová, Ph.D. „Když odstraníme bolest nebo jiné příznaky, co pacienty trápí, mají ve zbytku života čas na své blízké nebo na to, co považují za důležité v čase, který jim zbývá,“ doplňuje.

Zdravotníci se proto v rámci interních debat začali tématem intenzivněji zabývat. V dané záležitosti našli rovněž podporu u vedení kladenské nemocnice. Výše popisovaný seminář představoval jednu z prvních iniciativ, jak si zdravotníky pro paliativní péči tzv. získat: semináře se mohl zúčastnit kdokoliv z nich. Šlo o to ukázat, co taková péče může nemocnici přinést.

Vysněná meta: paliativní lůžka

Jak podotýká paní doktorka Šeblová, jde o péči cílenější a lidštější. Existují například kombinace lůžkové a domácí paliativní péče, některým pacientům to může umožnit, byť s relativně závažnými diagnózami, návrat domů, mezi své blízké, což přináší v mnoha případech významné zlepšení například psychiky. „Byli bychom rádi, pokud by se nám zde v kladenské nemocnici podařilo za nějakou dobu otevřít alespoň několik skutečně paliativních lůžek, respektive jednolůžkových pokojů, kde by pacienti mohli s rodinami trávit společný čas. Zatím jde o naší výhledovou vizi, ale budeme se snažit k tomuto cíli směřovat,“ vysvětluje.

Reálný začátek: ambulantní paliativní tým

Pro začátek se proto jako nejvhodnější postup jeví vytvoření nemocničního ambulantního paliativního týmu, který by se na řešení potřebných záležitostí napříč nemocnicí zaměřil. Brzy po semináři se sešlo přibližně 20 zaměstnanců nemocnice, kteří projevili zájem v paliativním týmu působit. Jednalo se zdravotníky různých odborností: „Paliativní péče je vysloveně mezioborová,“ upozorňuje paní doktorka Šeblová. „Podstatnou součástí paliativního týmu nejsou jen lékaři, ale hlavně všeobecné sestry, dále třeba psycholog nebo sociální pracovník. Nicméně některé pozice budeme muset hledat také z externích zdrojů mimo nemocnici,“ doplňuje.

Zájemci z řad zdravotníků kladenské nemocnice se na semináři dozvěděli, jaké jsou principy, a možnosti paliativní péče. Současně také to, jaké úlohy v paliativním týmu zastávají jeho jednotliví členové a co taková práce přináší v praxi: „Jde hlavně o vhodnou komunikaci při sdělování špatných zpráv. Lékaři se musí naučit vhodně indikovat analgetickou léčbu a na to navazující léčbu kontroly symptomů. Sestry se zase musí orientovat ve specifických ošetřovatelských postupech,“ uvádí MUDr. Šeblová. Lektor semináře PhDr. Martin Loučka účastníkům semináře celé široké téma přiblížil na konkrétních příkladech z praxe a modelových ukázkách práce paliativního týmu.

Ilustrační obrázek

Proškolení a jednání se zdravotními pojišťovnami

Zájemci o účast na práci paliativního týmu z řad nemocničních zdravotníků nyní zvažují své reálné možnosti, do jaké míry se mohou v paliativním týmu angažovat.  V průběhu letošního podzimu pak proběhne potřebné proškolení a kurzy.

„V rámci vedení nemocnice v mezidobí plánujeme se zúčastnit výběrového řízení na Krajském úřadě Středočeského kraje týkajícího se uzavření smlouvy o poskytování a úhradě hrazených zdravotních služeb v oboru ambulantní péče paliativní medicína. Po tomto výběrovém řízení a získání oprávnění poskytovat tento druh péče budou následovat samotná jednání se zdravotními pojišťovnami,“ přibližuje organizačně – administrativní přípravné kroky předseda představenstva ON Kladno Ing. Jaromír Bureš.

O dalším průběhu příprav bude Oblastní nemocnice Kladno veřejnost dále průběžně informovat.