Středočeský kraj podporuje péči o drogově závislé teenagery

Středočeský kraj se stal dnešním dnem prvním regionem v ČR, ve kterém vznikl specializovaný odborný tým zaměřený na pomoc mladistvým uživatelům návykových látek ve věku od 15 do 18 let.  Provoz nové ADIKTOLOGICKÉ DOROSTOVÉ AMBULANCE odstartoval 1. září 2016. Pomyslnou pásku symbolicky přestřihl hejtman Středočeského kraje Ing. Miloš Petera.

Provoz ambulance zajistí krajská příspěvková organizace Zařízení sociální intervence Kladno (ZSI) a Oblastní nemocnice Kladno, které vytvořily specializovaný tým, jehož cílem je jediné – pomoci mladým lidem s jejich závislostí. „Služba je poskytována v úzké spolupráci těchto dvou organizací. Odbornou garanci a podporu tohoto projektu zajišťuje 1. lékařská fakulta Všeobecné fakultní nemocnice Praha v čele s profesorem Michalem Miovským,“ uvedl hejtman Středočeského kraje Ing. Miloš Petera.

„Cílem této služby je včasná intervence a systematická péče o problémové uživatele (děti a dorost) návykových látek s ohledem na jejich věkovou kategorii tak, aby se snížilo riziko přechodu od problémového užívání návykových látek k závislosti jako chronické chorobě. Následky neléčené závislosti totiž mají devastující dopady jak v osobnostní struktuře závislého jedince, tak v jeho rodinném a sociálním prostředí.“ řekla ředitelka ZSI Kladno PhDr. Jana Petráková.

ROZHOVOR:

Jak bude spolupráce mezi ZSI Kladno a Oblastní nemocnicí Kladno probíhat?

Zeptali jsme se ředitelky ZSI Kladno PhDr. Jany Petrákové a ředitele Oblastní nemocnice Kladno MUDr. Vladimíra Lemona.

• Jaké byly důvody vzniku adiktologické ambulance?

JP: Ochota, odbornost, zkušenost a dobrá vůle, toto vše spojit do jednoho programu. S mladistvými uživateli návykových látek jsme se samozřejmě potkávali i dříve. Pracovali jsme s nimi buď individuálně, nebo jsme se je snažili zařadit do „dospělého programu“. Před pár lety v Kladně fungovala psychoterapeutická skupina pro mladistvé. Ta byla zrušena ukončením činnosti Centra drogové prevence a krizové intervence. Nějaké zkušenosti tedy máme. Kromě podpory Středočeského kraje, bez které by tento program nemohl vzniknout, si nejvíc ceníme vytvoření takzvaného rozhraní mezi sociálními a zdravotními službami, které se nám podařilo nastavit.

VL: Ano, s tím souhlasím. Není standardní tak úzce propojovat sociální a zdravotní služby. My jsme se s uživateli návykových látek také před vznikem tohoto programu potkávali. A to především na dětské JIP v rámci těžkých intoxikací a následně na dětských odděleních. Byli bychom rádi, aby takových pacientů ubývalo, abychom potíže mladistvých dokázali řešit dříve, než se ocitnou třeba na již zmíněné dětské JIP. Myslím, že je také důležité zmínit odbornou spolupráci s adiktologickou klinikou 1. Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, konkrétně s panem profesorem Miovským, pod jehož vedením pracuje dorostová ambulance v Praze.

• Jak je na tom Kladno a okolí s mladistvými uživateli návykových látek?

JP: Asi stejně jako kdekoliv v republice, to znamená ne moc dobře. Jedná se totiž o poměrně skrytou skupinu populace, která se pohybuje na hraně experimentování a škodlivého návyku. Zároveň se jedná o věkovou kategorii, se kterou není vždy snadné se domluvit. Nesmíme také zapomínat na závažný fenomén, a tím je návykové chování spojené s tzv. kyberprostorem, nebo chcete-li nelátkové závislosti. Zásadní bude najít takovou formu nabídky pomoci a spolupráce, aby s  námi tito mladí lidé chtěli systematicky spolupracovat, tedy aby byli ochotní ke změně. Prázdninový zkušební provoz naznačuje, že se to našemu týmu docela daří.

VL: Je těžké se v této oblasti opírat o statistická data, protože ty nám zobrazují jen špičku ledovce, to znamená ty uživatele, kteří se k nám nějakou formou dostali. Nejsou neobvyklé situace, kdy se rodič právě na dětské JIP dozvídá, že je jeho dítě ve stavu těžké intoxikace nebo těžké opilosti. Není vůbec jednoduché včas vypozorovat, že má dítě potíže s návykovými látkami.

• Jak bude probíhat spolupráce mezi ZSI Kladno a Oblastní nemocnicí Kladno?

JP: Vycházíme z klasického bio-psycho-sociálního modelu závislosti. Znamená to, že závislý člověk, nebo v těchto případech je možná přesnější, člověk s problémovým užíváním nebo problémovým chováním, má potíže jednak zdravotní, jednak psychické a také sociální, tudíž vztahové. Společný odborný tým bude schopen zajišťovat psychiatrickou péči, psychologickou diagnostiku, psychoterapii, poradenství i sociální práci.

VL: Důležité na tomto modelu je, že společná týmová práce zvyšuje komfort klienta. Ten není v systému posouván od odborníka k odborníkovi, ale od prvního okamžiku ví, že spolupracuje s celým týmem, který si s jeho souhlasem předává informace a následně spolu s klientem vytváří zdravotně sociální plán léčby. Pro klienta není podstatné, jestli spolupracuje se zaměstnancem nemocnice nebo ZSI Kladno. Klient očekává ze strany odborníků podporu, pomoc a spolupráci, a tak by to mělo být.

• Proč podle vás berou děti drogy, pijí alkohol? Proč roste počet dětí závislých na návykových látkách?

JP: Kdybychom uměli jednoznačně odpovědět na vaše proč, splnili bychom patrně přání mnoha rodičů. Nesmíme zapomínat, že našimi klienty jsou mladiství, někdy děti. A ti se pohybují v rodinných systémech a nelze je od těchto systémů oddělovat. Takže za mě stručná i když bohužel poněkud zprofanovaná odpověď, která je zároveň i otázkou: Není něco v nepořádku ve světě dospělých a neukazují nám naše děti jen to, že se jim v tomto světě opravdu nežije dobře? Skutečných patologií, které nemůžeme naší prací ovlivnit, je totiž u našich klientů opravdu velmi málo.

VL: Pokusím se o optimističtější tečku. Jsem rád, že si uvědomujeme, že naše děti potřebují pomoc, a že hledáme cesty, jak jim tuto pomoc zajistit, např. prostřednictvím takového programu, který právě zahajujeme.

Co je ADIKTOLOGIE?

Adiktologie je věda, zabývající se závislostmi, jejich prevencí, léčbou, výzkumem a poradenstvím. Každý z nás se ve svém životě určitě setkal s pojmem "jsem závislý" třeba na čokoládě, na tvé puse, na počítačové hře, na pocitu vítězství a podobně. Jedná se ale vždy o závislost? Závislost je stav, kdy někdo nebo něco je podmíněno okolností nebo situací, kterou potřebuje ke své existenci, respektive myslí si, že ji potřebuje. K závislostem rozšířeným v naší společnosti patří např. gamblerství, závislost na návykových látkách (alkohol, marihuana a jiné drogy), kyberzávislost (PC hry, chatování, sociální sítě), workoholismus (přehnaná pracovní aktivita), hypersexualita, chorobná žárlivost a jiné. Při léčbě jakékoliv závislosti je důležitá spolupráce specialistů z jiných oborů: psychologie, zdravotnictví (psychiatrie), právo, epidemiologie, sociologie či například speciální pedagogika.